18. část

14. march 2012 at 23:27 | AnnJay° |  Dream come true'
"To fakt nevim ,ale todle je fakt boží!" vykřikla Nana.
"Néé to teda není! Jak jim jako máme utéct?! Jak?" začala jsem magořit.
"To nemám ponětí..."zamyslela se Nana.
"Nooo..možná by mě něco napadlo..."
Oblékla jsem se do mých pruhovaných černo-bílích šatů šatů, nasadila si boty na podpadku, vlasy stáhla do drdolu a upravila líčení.
"Pááááni! Vypadáš fakt dobře.."
"Ať už to má nějakou úroveň když mám být v novinách! Ještě že jsem si tydle šaty a boty vzala s sebou!"
"No sice ti to sluší ale stále jsem nepochopila tvůj plán.."
"Takže.. Já půjdu tam dolů (a ty taky samozřejmě), kde už bude čekat předem přivolaný taxík a ten snámi párkrát objede ulici dokuď nás paparaziové přestanou sledovat a pak náás vyhodí zase u hotelu a pak to dojdem k hotelu Justina", vysvětlila jsem a u posledního slova mého proslovu mě zabrnělo v žaludku a musela jsem se usmát.
"Páni! Tak to abych se oblíkla taky hezky!" zasmála se.
"Tak se oblíkni a já zavolám taxík." Upřímně jsem dofala že nepřijede ten samý taxikář jako toho dne. Toho dne, kdy mě políbil ten nejúžasnější člověk na téhle planetě..Musela jsem se znovu usmát.
Nana vyšla dokonale oblečená a dokonale nalíčená z koupelny.Měla úzké kalhoty košily a boty na klínku.
"Pááááni! Krása!" pochválila jsem.
Dobalili jsem si věci a vyšli jsme z pokoje, u kterého čekal pikolík.
"Potřebujete něco?" tázavě jsem se na něj podívala.
"Chtěl jsem dámám odnést kufry do taxíku, tedy pokuď je váš, stojí před vchodem."
"Ano je náš. Jste pozorný." Nechtěla jsem vypadat nevychovaně. Jako s chováním nižší vrstvy a tak jsem se chovala ohromně nafoukaně, jako nějaká bohatá celebritička, která si myslí ,že může všechno.
"Madam." usmál se a vzal nám tašky.
"Ty jo. Jsi fakt dobrá, jako by jsi měla chování smetánky." špitla Nana.
Šli jsme za pikolíkem do výtahu. Začla jsem se tvářit míň pyšně aby to zas nevypadalo že jsem rozmazlená. Budu svá. To bude nejlepší. Vyšli jsme z výtahu a blížili se ke vchodu. První šel zase pikolík ,pak já a Nana. Byla jsem nervózní a bála jsem se že na ohromných podpatcích upadnu. Trochu jsem zaklopýtla a Nana si toho všimla.
"Klid, budeš úžasná." poplácala mě po rameni.
"Díky Nano."
Dveře se otevíraly a já si ještě nasadila sluneční brýle aby mě blesková záře z foťáku tolik neoslnila a aby mi nebylo vidět tolik do očí. Nana si je nasadila taky, asi jako Horacio z kriminálky Miami:DD.
Dveře se otevřely, foťáky blýskali.
"Co je mezi vámi a Justinem Bieberem?"
"Chodíte spolu?"
"Jaké je vaše jméno?
"Jak dlouho se s Justinem znáte?"
"Odstěhujete se za ním do Ameriky?"
Palba otázek... Nevšímala jsem si jich..ŠLA JSEM ROVNOU K TAXÍKU. Pikolík dával tašky do kufru a já nervózně čekala. Novináři nepřestávali fotit a nepřestávali s palbou další přiblblých otázek. Ohlédla jsem se a Nana stála o kousek za mnou a pózovala novinářům a u toho říkala něco jako "Ach. Ano. Děkuji."
"Nano prosím pojď cvnkla jsem do ní a zasmála jsem se.
Nastoupili jsme do auta a v autě jsem si sundala brýle a usmála se přes okýnko.
"Kam to bude?" zeptal se taxikář.
"Párkrát objeďte ulici aby nás přestali sledavat ano?"
"Dobře Slečno." na taxikáři bylo vidět vrušení z toho že ujíždí novinářům.
Párkrát jsme objeli blok a já si byla téměř jistá že za námi už žádný novinář není.
"Úkol splněn slečno. Kde vás mám vyhodit?"
"Tady to stačí." kývla jsem. Bylo to kousek před hotelem Justina.
"Prosím." zastavil.
"Kolik jsme dlužné?" zeptala jsem a začala hledat peněženku.
"Vy? Nic. Jen mi prosím odpovězte na otázku," zvážněl taxikář.
"Em, ano. Jakou?" divila jsem se.
"Promiňte jestli vás to urazí ale...Kdo jste?"
"Haha. Nikdo." usmála jsem se a vystoupila z auta. Nana chytala výtlem za výtleme a já taky. Chudák si myslel že jsem asi nějaká celebrita. Vyndala jsem tašku i Naně. Nandala jsem si jí přes rameno, mávla na taxikáře a šli jsme.
"Uvědomuješ si sakra kam právě jdem?"
"Za Justinem Bieberem." S nádechem jsme řekla ty krásná slova. To boží jméno.
Zašli jsme za obří hotel. Bylo asi pů jedenácté a před zadním vchodem stál Kenny.
"Ahoj Ann!" mával už z dálky.
"Zdravím Kenny!"
Začal se nepřekonatelně řechtat.
"Uplně jsem zapoměl jak vtipně zní tvůj přízvuk!" vesele se řechtal dál.
"Haha." řekla jsem sarkasticky.
"A ty musíš být...." podíval se na Nanu.
"Nana." ,rozzářila se jako sluníčko.
"Moc mě těší Nano." potřásl si sní rukou.
Najednou vyšel ze zadního vchodu on... Ten nejkrásnější člověk na zemi. Měl na sobě černé kalhoty, bílé triko, a na něm černou vestu, pak bejsku a moje oblíbené supry. Zabouchl dveře a blížil se k nám, už z dálky se usmíval a mě se začly podlamovat kolena..
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Do you love Justin?

*Klik*

Comments

1 Miškyna Miškyna | Web | 15. march 2012 at 9:27 | React

Ja chcem další honem!!!!!! :)

2 story-one-direction story-one-direction | Web | 15. march 2012 at 17:48 | React

Hustýýýýýýý:DDD Těším se na další:)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement