Be Alright 7.díl //přání//

19. august 2012 at 18:00 | AnnJay° |  Be Alright
Nelekněte se, že Justinův pohled je pokračování pohledu Jasmine!!!! A nelekněte se te perverzní části! Nikdy jsem ji ještě nepsala z mužského mohledu:DDD



*Jasmine*
"Justine to je neskutečné!" vyjekla jsem. Nejde mi do hlavy proč to udělal..Zkrátka to nechápu!
"Jsem rád, že se ti to líbí." zaculil jsem se.
"Todle je snad ta nejhezčí věc co por mě kdy kdo udělal!" byla jsem opravdu dojatá.
"Ale Jas..." zazubil se a pobýdl mě abych šla ke stolu.
"Zdravím Jasmine." objal mě Kenny.
"Dlouho jsme se neviděli, že?" řekla jsem a stále jsem byla obmutaná kolem jeho krku.
"Jo to teda jo." souhlasil.
Posadili jsme se ke stolu,kde už bylo připravené nějaké jídlo. POdle vůně jsem poznala, že je to čokoládový dort. Justin velice "nenápadně" mrknul na Kennyho aby odešel a Kenny ho poslechl.
"No a jak se má Sel?" k sakru proč se na to furt ptám?!
"No..Na měsíc odjela." řekl napůl smutně.
"Oh..Aha.." kývla jsem překvapeně.
Justin zabodl vydličku do svého kousku dortu, natáhl se ke mě a dal mi kousek toho rortu do pusy. Vesele se při tom usmívala já neváhala a udělala jsem to samé.. Takhle jsme se vzájemně nakrmili až na obouvh talířích nic nezbylo. Vstala jsem od stolu a šla jsem na kraj domu mezi svíčky. Justin mě obejmul a pak se sehl pro jednu z těch mnoha svíček. Dal nám jí před obličeje a oba jsme se zadívali do plamene té svíčky.
"Přej si něco s svoukneme to. Splní se to." usmál se a stoupl si naproti mě.
"Neplatí to jen o narozeninách?" zasmála jsem se.
"Hej nekaž to a něco si přej!" okřikl mě.Zapátrala jsem v hlavě po vhodném přání a když jsem tady ve tmě jen ve oranžovém svitu svíček viděla ty ohnivé oči moje přání bylo rázem na světě.
"Mám to." usmála jsem se.
"Hmmmm..Já taky." řekl a neuhl pohledem z mých očí.
"3..2..1.." odpočítávala jsem.
"Teď." zašeptal a sfoukli jsme svíčku. To, že nezhasne nás netrápilo, protože jsme jí přeci každý svoukli z jedné strany.
Svíčku hodil dolů z vysokého domu a objal mě. Nevím proč ,ale připadal jsem si jako v titanicu. Stáli jsme na kraji domu a pod námi nic nebylao, chápete?
"Myslím, že už půjdeme." řekl vážně.
"Cože? Em..Chci říct..Jak chceš..Klidně." zakoktala jsem se,protože mě to vážně překvapilo. Udělala jsem něco špatně?
Nic neřekl a šel k výhodu ze střechy. Cupitala jsem za ním jako ocásek. Měl doslova kamenou tvář..Nechápalajsem co se děje....
*Justin*
Musel jsem vydržet se na ní neusmívat a mít dokonale nehybnou tvář. Překvapení má být přeci překvapení. Podíval jsem se na ní koutkem oka, když jsme stáli ve výtahu a ujistil jsem se tak, že mi na to skočila. Se stejným výrazem jsem nstoupil do auta a ona se mnou.
"Počkej,ale tady jsi měl zahnout!" přerušila mou jízdu.
"Proč?" vykulil jsem oči.
"No tam bydlim, pokud jsis nevšiml." řekla naštvaně.
"Kdo řekl, že jedeme k tobě domů?" vyhrkl jsem na ní.
"Em..Ty..Já..Ou.." zakoktala se a byla tak nepopsateným způsobem roztomilá. Nevím jestli to co se chytám udělat výjde,ale zkusím to. Jsem si témeř jistý, že ona si přála to samé.
Pak bylo celou cestu ticho. Neudržel jsem se a už jsem se musel uchechtávat.
Konečně jsem uviděl vhcod k nám domů a zastavil jsem. Vystoupil jsem,ale Jasmine furt seděla v autě. Vím proč. Pochybuje o svém přání..
"Halo?" zaťukal jsem na okýnko a škubla sebou jakobych jí probudil ze zlého snu.
"Jo promiň." řekla rozrušeně ,když vystoupila z auta.
"V pohodně." usmál jsem se a přistoupil jsem k ní blíž.
"Měl jsi stejné přání?" vyhrkla na mě a vypadala dost vyvedená z míry.
"Měl, pokud půjdeš se mnou nahoru." řekl jsem a pohladil jsem jí po tváři.. V tu chvíli mi to nedošlo,ale znělo to dost.. DOST uchylně,ale v žádném případě to tak nebylo myšlené.
Jasmine se zhluboka nadechla jakoby se připravovala na maraton a udělala dlouhý krok ke dveřím. Pak se namě otočila a usmála se. Objal jsem jí ze zadu a uslyšel jsem jak se zahchichotala. Odhrnul jsem jí vlasy z krku a něženě jsem po něm přejel mými rty. Jasmine mi prohrábla vlasy a kouzelně se na mě usmála. Rychle jsem z kapsy vytahoval klíče a odeml jsem dveře. Chytl jsem Jasmine za ruku a zašli jsme dovnitř. Hned co se zabouchli dveře, tak se na mě vrhla, což jsem samozřejmně nečekal. Sundal jsem jí tu její ryflovou bundičku líbal jsem jí na dlaních a naramenou. Zaběhli jsme do ložnice a já se natáhl po vypínači abych rozsvítil.
"Ne." chytla mě za ruku.
"Co? Proč?" nechápavě jsem se podíval do jejího obrysu.
"Nechci aby jsi viděl..." řekl a skopila hlavu. Došlo mi co.
"Mě se líbíš i když máš třeba celé tělo pokryté modřinami." vysvětlil jsem a rozvítil jsem. Chytil jsem jí za bradu a políbil jí na rtech.
"Víš, že todle není vůbec ale vůbec správné?" odtrhla mé ústa od těch jejích.
"Jsem tak špatný." zavrtěl jsem havou.
"Moc špatný." usmála se a políbila mě. Tak dobře teď nechápu ani sebe ani jí,ale zkrátka to bylo moje i její přání...
Něžně jsem jí položil na postel a opatrně jí sundával halenku. Modřiny měla i na prsou.. Kdo ví co jí ten všivej Jincu všechno provedl. Kdykoliv jsem při jejím svlékání narazil na modřinu, tak jsem jí políbil....To bolavé místo,aby už nebolelo. Jasmine se usmívala a to bylo pro mě to nejhlavnější. Když už ležela v mé posteli jen ve spodím prádle, tak sundala triko ona mě. Pak jsem si rozepl kalhoty a hodil jsem je vedle postele. Políbila mě na krku a pokračovala k uším.
Bylo to pro mě všechno tak nové. Jistě, že už panic dávno nejsem,ale nikdy jsem se nemiloval s nikým jiným než se Sel.. Bože proč teď k sakru myslím na Sel?! Vyhnal jsem všechny přebytečné myšlenky z havy a rozepl jsem jí podrsenku.. Opatrně jsem jí laskal prsa a vypadalo to, že jí to nebolí. Přitiskl jsem se na ní a opět jsem jí líbal. Už jsem se cítil tak vzrušený. Políbil jsem jí na tváři a pak jsem se zarazil s tázavým pohledem, protže jsem ucítil její ruku na mém rozkroku. To už se nedalo vydžet. Vysvlékl jsem jí úplně a ona zase pomohla mě zbavit se přebytného oblečení.
Naposledy jsem jí políbil, zabořil jsem obličej do jejich vlnitých a mimochodem neskutečně voňavých vlasů a pak jsem tu udělal. Bylo to uplně jiné než se Sel. Doslova jiné. To jak se Jasmine tvářila, jak se usmívala. Jak mi zajížděla prsty do vlasů. Zkrátka jiné. Potom jsem si lehl vedle ní a pozoroval jsem jí jak usíná. Nechápu jak může být někdo tak překrásný když spí. Nevyvaroval jsem se té myšlence a musel jsem se zamyslet nad tím jak asi vypadám já když spím a pak jsem usnul. Ironie.
Je až děsivě neskutečné co dokáže jedno přání.
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Do you love Justin?

*Klik*

Comments

1 Mills Mills | Email | Web | 19. august 2012 at 19:43 | React

Wow fakticky dobrý :D kdybych já tohle měla psát, tak nejspíš umřu studem :D :D

2 *Amazayn*»onedirection-forfans *Amazayn*»onedirection-forfans | Web | 20. august 2012 at 9:12 | React

ÚÚÚ...Vážně úžasné :')

3 Majáá Majáá | 20. august 2012 at 16:47 | React

Fuu..Dost dobrej díl! ;)) :D

4 Anička. Anička. | Web | 22. august 2012 at 14:02 | React

WOOOOW :D dobééé ! ;D dalsiuu :>>

5 Lucinka:-* Lucinka:-* | Web | 25. august 2012 at 11:42 | React

Pěknej dííl ;)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement